13.5.2019

jebe mi. začínám odznova. včera jsem se složila. dnes se stříkám parfémem, češu, oblíkám, maluju. půjdu ven, jen aby to k něčemu bylo. jinak mě totiž čeká den v pokoji u stolu za kompem. jen co dočtu knihu a napíšu cosi na blog, který přece nebude ležet ladem, budu se učit, až se ze mě bude kouřit. jednu špáňinu, možná dvě, jednu poslední výtvarku, jeden nebo dva rozbory knih. jebe mi. manická fáze, co přichází a odchází až moc často. žádná psychická porucha. změny ovlivněné fázemi Měsíce, počasím, fázemi ženského cyklu a vším, co je nahoře, jakože my jsme dole, tak jako vším, co je dole, jakože my jsme nahoře, přecitlivělého pravděpodobnětroškuautistického stvoření. po dvou letech poslouchám Smiths. verš "sometimes I'd feel more fulfilled making Christmas cards with the mentally ill" definuje přes 70% všeho, co musím for the sake of my life protrpět pro lepší zítřky. hlaďím a drbu psa, o kterého rukou a dobrým slovem nezavadím, vzpomenu si na přátele, co jsem během života ztratila, teda jsou dva jenom, lidi, s kterými jsem měla pouto, i když to bylo špatné, a doufám, že jsou mnohem šťastnější než v dobách, co jsem nasazovala trychtýř na vysavač a tahala do sebe všechnu jejich sebenenávist a chtěla být každému mamča, co nechá zmizet všechny drogy a obsese a chmury, a neměla vlastní jen ďíky kontrastu s těmi jejich, a jsem ráda, že je to za mnou, i'm getting my shit together, sbohem, jsem zodpovědná, organizovaná a silná. předevčírem a včera jsem veškerý opak tohoto tvrzeňí sebrala do jednoho chumlu, vybulela, rozryla jsem si nohu - El sueño de la razón produce monstruos,  bude to trvat roky, ale vypíchám si to celé sama - moje tělo, můj statement - a bude to jediné cizí dílo, které budu na těle mít, protože tohle ňikdo lépe než Goya nevyjádří - a jdu dál. jsem labilní píča, ale těchto 11 dnů budu makat jak najetá. jestli nebudu mít 1111, .... vlastně ňic, ale mohla jsem se snažit víc, no. prostě odmaturuju, namaluju spoustu obrazů, nechám si narůst dlouhé vlasy, vytvořím vlastní jazyk, budu mít kapelu, vystuduju, napíšu pár knih, nikam to nedotáhnu, ale polibte mi prdel. tak mi nerozumí ani můj vlastní člověk, ale tím líp. jsem jenom já. amen ramen kámen.