kolem mě se děje stále stejná nuda
prázdní lidé, prázdná já, jednou se to udá
pochvaly a jedničky, škola, hračky, zvířata
všichni si mě rozmazlují, jednou budu bohatá
za stěnou si blízcí pracují a hrají
já si tajně zkouším, jak mi bude v ráji
na hranici nicoty, sladký rauš mám v lebce
tlačím ruku za světlem s obratností slepce
narážím na měkkou díru mezi zuby
kdož máš trochu sílu, kamenem mě ubij
mohla jsem tam být, než zradilo mě tělo
splynout s tmou a vzít si, co mi nechybělo
proč mi tolik chutná dusit se a zmírat
vážně nejsem smutná, v hlavě mé je díra
je to jenom tělo, celulární svazek
překonej ho vůlí a skončí na podlaze
kdo by to byl čekal, je mi jenom devět let
že si tajně přeji vydechnouti naposled
