cévy jsou lana srdce, co tě svazují
drží tě tam, kde dávno možná nechceš být
a pořád máš pocit, že tě tam už nechtějí,
ale cévy jsou lana srdce, nenechaj tě jít
táhnou z tebe chcanky a chanel číslo pět
ponižující zlatá klec
marnost nad marnost, protože už tě nechtějí,
ale cévy jsou lana srdce, co tě svazují
bída v hlavě, sucho v hubě, prý to takhle chcou
hlavou by sis to nevybral ani náhodou
a pořád máš pocit, že tě tam už nechtějí,
ale cévy jsou lana srdce, nenechaj tě jít
nic nesvědčí tomu, že se plamen vrátí zpět
nic než popel tam, kde hořelo několik let
všechno je marnost, protože už tě nechtějí,
ale cévy jsou lana srdce, co tě svazují
nedáš nic znát, nebudeš opakovat
že strádáš, zas a znova ten oheň zapalovat,
když víš, že
nebude kouřit správným směrem
a shoří ti vlasy jako minule
možná to horko povolí
tvá utažená lana z ocele,
ale zas tě porazí, padneš na zem
oheň, co měls rád, nehřeje
bude tě značkovat dalšími cejchy,
dokud tě srdce svazuje
jsi na to sám
stejně víš moc dobře, že nemáš kam jít
v zajetí je domov a v zajetí je klid
někdo tě má rád, co víc od toho chtít
stejně kdybys odešel, nebudeš mít kam jít
možná je to jediná šance někoho mít
ego už ti zvadlo, už mu může odzvonit
prý tě tady chtějí, tak je pro koho žít
někdo tě má rád, co víc od toho chtít
nedáš nic znát, nebudeš opakovat
že strádáš, zas a znova ten oheň zapalovat,
když víš, že
nebude kouřit správným směrem
a shoří ti vlasy jako minule
možná to horko povolí
tvá utažená lana z ocele,
ale zas tě porazí, padneš na zem
oheň, co měls rád, nehřeje
bude tě značkovat dalšími cejchy,
dokud tě srdce svazuje
jsi na to sám
cévy jsou lana srdce, co tě svazují
drží tě tam, kde dávno možná nechceš být
a pořád máš pocit, že tě tam už nechtějí,
ale cévy jsou lana srdce, nenechaj tě jít
jsi na to sám
ňikam
