hlava ví, ale srdce
je totalita
najdi úlevu aspoň na půl minuty
smyj špínu všedního dne
a realita
tě stejně dostihne, vybere své pokuty
chytáme se stébel, ale
dostihla nás všechny, vždycky
každý by rád trpěl, ale
jak hrdina romantický
tedy skrze popel a krev
opojně a esteticky
*takhle to bolet nemá
z toho se báseň
napsat nedá
jen samý nevkus, nuda
z toho se báseň tvořit nemá!*
probodnout svoje srdce je banalita
najdi úlevu aspoň na půl minuty
trýznit se, jak duše chce
a realita
lepí, táhne se
hříchy neprominuty
ztrácíme se ve snech, ale
dostihne nás všecky
ztřískáme se na plech, ale
týrá nás sobecky
zavíráme dveře, ale
vždy má klíče. všecky.
dokonce i tam, kam už nikdy nechtěls
-
-
-
**
opojně a romanticky
vyválím se v každé křivdě
kouzelňe a esteticky
větší drama svět neviděl
ego touhu neztrácí
trumfnout všechny braky
moje srdce krvácí
a tvoje bude taky
